VYCHÁZKY 2015


 Celkem 320 km,229 pěšáků a 19 akcí za rok 2015.
31.12.2015 Silvestrovská vycházka na Ronovec
Poslední vycházka letošního roku, byla takovou malou třešničkou na dortu. Osm z nás, kteří se nezalekli větrného počasí, vyrazilo v deset hodin na slíbenou zříceninu hradu Ronovec i když nevím jestli se těšili na Ronovec a nebo na objímání nejkrásnějšího a nejmohutnějšího smrku v našem kraji. Každopádně jsme došli na Ronovec, obejmuli smrk a společně s dalšími návštěvníky, protože jít na Ronovec nenapadlo jenom nás, připili na krásný nový rok.  Trasa: Havlíčkův Brod - Břevnice - Ronovec - Kyjov - Pohledští Dvořáci - Havlíčkův Brod - 15 km   Eva D.
Foto zde
 
27.12. 2015 Předsilvestrovská vycházka
Od 7.15 hod. jsme se postupně scházeli na vl. nádraží, abychom odjeli do cíle naší stanice a to nikoliv Laziště, ale Vlastějovice, kde po vystoupení z vlaku a vydání se na cestu se nás zůčastnilo 21 pochodujících. Trasa byla ohledně počasí a možností výhledů pozměněna a prodloužena právě z Vlastějovic a to o 6 km. Z Vlastějovic jsme pokračovali po ŽTZ za jasného počasí do obce Pertoltice, kde se nachází překrásný kostelík. Z Pertoltic jsme pokračovali přes osadu Milanovice odkud jsme se prodírali cestou necestou i terénem, kdy jsme se dostali do obce Ostrov. Zde se nachází místní zrekonstruovaný zámek ve, kterém se nachází lesní družstvo a je tedy nepřístupný. Z Ostrova jsme šli dále přírodou a po silnici, kdy jsme se přes obes Slavošov dostali až do obce Želivec. Odtud opět s krásnými a dalekými výhledy už pokračovali na určenou rozhlednu s názvem Babka, odkud jsme si opět prohlédli, ale tentokráte kruhové výhledy v pozadí jak Lipnice, Melechov, tak Velký Blaník, Stražiště atd. Odtud už jsme došli jenom do Zruče n Sáz. Zde bylo trochu času, tak jsme se občerstvili v místní restauraci a poté se přesunuli na vl. nádraží odkud jsme se vrátili zpět a to v 17.50 hod do H. Brodu. Výlet se nám všem líbil, kdy k tomu přispělo krásné počasí s hezkými výhledy. Celkem jsme ušli cca. 19 km.      Lada R. Foto zde
 
26. 12. 2015 Tradičního pochod  "Putování za betlémskou hvězdou"
Do Pohledu a ke sv. Anně se zúčastnilo 6 osob (včetně jednoho přespolního - Zdeněk K. z Humpolce). Za krásného počasí jsme ušli 15 km. Václav T
 
Neděle 13.12.2015  LUKA NAD JIHLAVOU

  Na nádraží Jihlava-město se k nám přidali čtyři jihlavobrodští turisté a tak peleton čítal 18 lidí. Na náměstí se někteří posilnili svařákem a medovinou , další nezbytná zastávka byla v City parku a potom již do kopců přes Kosov. Tam dosti foukalo, i když do zad. Zároveň byly ale poměrně daleké výhledy. Naše trasa pokračovala do Petrovic, kde jsme si u kostelíka sv.Petra a Pavla udělali přestávku. Zajímavostí je ,že ač měla osada pouhých 12 čísel, tak se dodneška slaví dvě poutě .Potom už zbývalo z kopce dolů k trati a před námi se objevil městys Luka nad Jihlavou s pěkně upraveným náměstím a dominantou kostela a vedle stojícím Muzeem chalupářství , cílem dnešního výletu. Bylo založeno r. 2004 místními nadšenci. Nabízí pohled na dobu dávno minulou, ale i na novodobou současnot. Expozice byla tentokrát obohacena několika pěknými betlémy . Po nezbytném občerstvení v místní restauraci jsme se vydali v mírném dešti na zastávku na vlak do Jihlavy a H,Brodu. Opravdu příjemně strávená neděle .  jarda R Foto zde

Pátek 11.12.2015  VYMAZLENÁ KAVÁRNA 
Tradiční večírek na závěr roku , tentokrát v krásném , příjemném a vánočně vyzdobeném prostředí kavárny na konci cyklostezky areálu plovárenská. Úvodní taneční kreace předvedli naši cyklotenisté, až potom se přidali ostatní a taneční parket prakticky nevychladl . Bohatá nabídka jídel i pití obohacená výbornými řízečky, k tomu příjemná a vzorná obsluha něžného pohlaví. Celou atmosferu dokreslilo teplo ze sálajích kachlových kamen. Pan muzikant Med opět nezklamal, navíc zařadil serii vánočních koled , při kterých jsme si i zazpívali. Nezbývá , než se těšit na příští rok, patrně se do kavárny vrátíme , plánujeme doprovodný program. Celá akce byla ukončena před půlnocí a bylo nás i s pozdějšími příchozími téměř čtyřicet .Zapsal : jarda R      Foto zde
 
5.12.2015 Zabijačka v Herálci
 I tentokrát přijelo 5 "hladových" , kteří si nakoupili vše potřebné, v hospůdce pak popili pivo, probrali ústně vše, co měli na srdci a po krátké prohlídce jesliček s figurami ze slámy u místního kostela se odebrali pěšky do Radňova na vlak. Mezitím se vyčasilo a tak byla procházka vítanou záležitostí. Takže za rok ....  jarda R
 
29.11.2015 nedělní vycházka  

Na nedělní vycházce se nás sešlo 6. Vlakem jsme přijeli do Šlapanova a dál pokračovali za mírného, vytrvalého deště, přes vesnici Kněžská do Bartoušova, kde jsme se zastavili v hospodě na malé občerstvení. Prošli jsme les Špruňk, Termesivy, Pohl.Dvořáci a bez zastávky jsme došli na náměstí, kde jsme se zůčastnili rozsvícení vánočního stromu. Ušli jsme asi 12km. Milada

 
26.11.2015   bowling
Po šestnácté hodině jsme se začali pomalu scházet, až nás bylo ve finále deset. Sedm hráčů a tři přihlížející. Tentokrát se ve hře dařilo Láďovi B a Vaškovi D -152 bodů. Po skončení klání jsme poseděli při vínečku a pivečku až do 19. hodin. Příští setkání 
bude 14.ledna nebo 28. ledna.  Vašek D.
 
14.11.2015  Zabijačka v Herálci

Tradiční akce na fotbalovém hřišti přilákala vzhledem ke konkurenci před 14 ti dny čtyři z nás. Nabídka jídel byla velká, akorát vázla výroba jitrnic. O to víc chutnalo kvasnicové pivo. Hezký, jasný , i když větrnný den.  jarda R

 
31.10.2015  ZABÍJAČKA V HERÁLCI
Tentokrát v nově vybudovaném areálu SDH(Sbor dobrovolých hasičů ). Veškerý zisk z těchto akcí jde na rozvoj mládeže v požárnickém sportu a do investic. V krásném , slunečném, i když větrnném dopoledni přivezla "Humpolačka " 13 hladových , k nim se pak postupně přidalo 5 cyklo a moto turistů. Překvapila výborná organizace pořadatelů, kvalita pokrmů i cena ! Probíhala příjemná diskuse v prosluněném a zatepleném prostředí pergoly. Po necelých třech hodinách se většina rozhodla vzhledem k pěknému počasí absolvovat zbytek odpoledne pěšky až do Lípy, kde nasedli do vlaku  a ten je odvezl s plnými baťůžky do svých domovů.  jarda R  Foto zde
 
28.10. 2015 - Rozhledna Máminka na Křivoklátsku
  Ráno krátce před šestou nastoupilo 8 turistů do vlaku na Prahu, tam jsme přestoupili a pokrašovali dalším rychlíkem za Beroun do Zdic. Tam jsme přibrali ještě jednu turistku. Odtud jsme vyrazili směrem na Černín a Vraní skálu. Výstup přímo na vyhlídku byl náročnější, šplhali jsme po skále, ale odměnou ve výšce 536 m nám byl nádherný kruhový rozhled na Křivoklátské lesy, Beroun, Prahu, Brdy a nedaleký hrad Točník. Vašek vytáhl "vrcholovku" v podobě dobrého rumu, udělali jsme pár fotek, Láďovi odpověděli na pár kvízů a už jsme sestupovali zpět na žlutou. Pokračovali jsme na rozcestí Král - Svatá, kde jsme objevili pamětní desku Fügnera a Tyrše - zakladatelů Sokola. A přes Vartu už jsme se přibližovali k hlavní akrakci našeho výletu - rozhledně Mámince ve výšce 609 m, která v podobě trianglu stojí na Krušné hoře u Hudlic. Je dřevená, vysoká 33m a nahoru na plošinu vede 96 schodů. Pohled z ní byl krásný, i přesto, že nebylo sluníčko a výhledy byly zamlžené, ale barvy listnatých stromů byly okouzlující. Pokoukali jsme a pokračovali z kopce směrem do Nového Jáchymova. Tam jsme se rozhodli, že z časových důvodů nebudeme pokračovat dále přes zámeček Leontýn do Roztok u Křivoklátu, ale zvolíme kratší trasu po zelené do Nižboru. A dobře jsme udělali, protože jsme měli aspoň čas prohlédnout si zajímavou obec Nižbor se zámkem, hvězdárnou a proslulou hospodou herce Tomáše Hanáka, kterou zbudoval z nádražního skladu rakousko-uherských drah tzv. magacínu a v r. 2013 ji uvedl do provozu jako Zastávku Nižbor, čímž zachránil tento cenný drážní objekt před jistou záhubou. Posezení bylo velmi příjemné, polévka, pivo, sekaná i kuřecí řízečky s bavorským salátem - vše jsme si pochvalovali. K tomu stylové prostředí vlakového kupé v lokálu s řadou železničářských relikvií, lepší zakončení výletu snad ani nebylo možné. V nohách 20 km a v každém z nás nové zážitky z přírody i kultury. Eva F.  Foto zde
 
 24.10.2015 NS Drbákov - Albertovy skály
V sobotu ve 4.40 hod se sešlo 6 lidí v nádražní hale na avizovaný výlet k břehům  Slapské přehrady. Vyjeli jsme přes Prahu,Olbramovice do Sedlčan. Po červené tz jsme šli přes náměstí na Příčovy. Nad městečkem  jsme se zastavili u mohutného kamenného torza větrného mlýna a  v mlžném oparu jsme pokračovali přes hráz vypuštěného rybníka Musík. V Nalžovicích jsme se zastavili v hospůdce Tulach, přímo pod kostelem. Zde byla rychlá obsluha a výborná zelňačka.¨Údolím potůčku Musík, který jsme asi 10 x přecházeli po letitých lávkách z klád, jsme odbočili na modrou tz a ta nás dovedla do oblasti Drbákov k Albertovým  skalám. Už první stejnojmenná vyhlídka nám učarovala. Dívali jsme se z výšky na vody Vltavy s velkým rekreačním areálem ve Smilovicích.  Dostali jsme se mezi závodníky terénního běhu kolem  přehrady a celou cestu po příkrém srázu jsme jim uhýbali a záviděli jim jejich fyzičku. Zastavili jsme se na několika vyhlídkách a vždy jsme měli na očích levý břeh přehrady ozářený sluncem. Po 24 km jsme se  opět dostali do Nalžovic k naší známé hospůdce. Chvilku jsme zde pobyli a pokračovali autobusem do Sedlčan a vlaky do H.Brodu. Byl to velmi zdařilý, slunečný výlet a jsme rádi, že ho Láďa vymyslel a vzal nás s sebou. Zapsala M. Foto zde
 
4.10.2015 Rozhledna na Rydlově kopci 
Kalendář nám ukazuje datum 4. října 2015. Jako vždy nám Láďa naplánoval pěkné počasí a tak na nás čeká jak jinak , než v kraťasech. Je nás celkem pět a jedeme směr Jindřichův Hradec.Vystupujeme na zastávce Mnich a po MTZ pokračujeme na Holenský dvůr.Tento kdysi krásný penzion je zavřený a tak po ČTZ pokračujeme lesní cestou ke kostelu Sv.Barbory. Kostel je v soukromém vlastnictví, který v roce 2008 koupil Čecho-Kanaďan a udělal rekonstrukci celého objektu. Pak už nás čeká výstup na Rýdův kopec, kde je krásná  nová rozhledna. Sluníčko nás celou cestu provází a my v lese potkáváme houbaře s plným košíkem.Tiše závidíme a tak si cestou také jednoho hříbka utrhnu, abych nešla s prázdnou. Schody na rozhlednu ( 128 ) vyběhneme s velkým očekáváním.Výhledy sice nebyly úplně na jedničku, ale to nám vůbec nevadilo. Co jsme chtěli, to jsme viděli. Dále pokračujeme stále po červené  a míjíme Děbolín. Upoutá nás ukazatel na keramickou dílničku, nedá nám to a ještě se tam zajdeme podívat , i když je v neděli zavřená. Naše cesta vede po cykloztezce. Do J.Hradce scházíme starou listnatou alejí .Listy  se už začínají zbarvovat do krásných podzimních barev a my si to užíváme. Jindřichův Hradec nás vítá ve své nádheře a jako každá cesta , která končí, by se měla zakončit tou pomyslnou třešničkou na dortu, tak i my navštívíme Kavárnu  sv.Floriána. Kavárna je kousek od náměstí. Pokud někdy pojedete do J.Hradce, zajděte se podívat na nádhernou zpívající fontánu s barevnými efekty.....stojí  za to. Tady už naše cesta končí a my se vracíme na nádraží  a zpět do  H.Brodu. Láďo děkujeme a těšíme se opět na hezké vycházky. Celková trasa 16 km. Dana P. Foto zde
 
3. října 6. ročník okrouhlické JENÍKOVY ŠPACÍRKY 

Okrouhlice, Babice, Dobrá-železniční zastávka,Pohleď, Dobrá Voda. Dobrá Voda-  špekáčky na opékání, pivko  a hlavně příjezd Žižky  na koni  s celým doprovodem. Pořad zahájil a uvítal všechny účastníky Jarda Šoupal / organizátor akce/.Zazpíval soubor z Humpolce. Pořadatelé si pochvalovali účast - pěšáci, koláci, dobré počasí a tak zase za rok. Vlasta Foto zde

 26.9.2015  Pravčická brána  

Sešli jsme se brzy ráno na nádraží v H.B. v počtu 7. Odjezd  na Prahu byl v pohodě, avšak hned v Kolíně přišla řada na ty vrásky. Dvacetiminutové zpoždění  rychlíku  Johannes Brahms  způsobilo, že jsme se do Hřenska museli  dopravit přes německou  stranu, ale zato jsme se ze Schöny  svezli trajektem přes Labe.  Pak už jsme hodili batůžky na záda a svižným krokem vyrazili za vytouženým cílem. Soutěsky  Edmundovu a Divokou  jsme propluly na pramičce po říčce Kamenice. Dále jsme pokračovali po žluté a modré značce na Mezní louku. Zde jsme se posilnili dobrým jídlem a pitím . Cíl naší výpravy  byl už blizoučko a my jsme se statečně pustili do dalšího pochodu. Počasí nám přálo, sluníčka sice nebylo mnoho, ale bylo velice příjemně a my jsme mohli obdivovat  malebnou krajinu  Českého Švýcarska oplývající  již barvami nastávajícího podzimu  a monumentálními  skalními  útvary.  A pak už jsme stáli u ní. Kráska  zvaná  Pravčická brána  se tyčila přímo před námi.  Trocha občerstvení, odpočinku, výstup na vyhlídku  a nekonečné kochání….  Dech beroucí přírodní útvar jsme opustili  s předsevzetím, že se sem určitě  ještě někdy podíváme. Zpáteční trasa vedla přes Tři prameny  do Hřenska. Tady se objevily opět vrásky, tentokrát už nejen Láďovi.  Autobusový spoj do Děčína ne a ne přijet.   Situace začínala být kritická. Nakonec opozdilec přece přijel a pan řidič překonal rychlostní rekord na této trase, takže před nádražím zastavil pět minut před odjezdem   rychlíku na Prahu. Pak už to šlo po kolejích. Ve 20,00 z Děčína, ve 22,00 z Prahy. Ale Kolín zase nezklamal . Tam jsme si vybrali poslední bonus Českých drah v podobě  opět  dvacetiminutového zpoždění. Leč  přes všechny překážky  jsme se vrátili domů spokojeni a plni hezkých zážitků .  Bylo to príma, díky a zase někdy příště.  Zapsali: Mlynářovi. Foto zde

12.9.2015 Hýlačka
V počtu 8 účastníků jsme se sešli na vl. nádraží, abychom společně odjeli do daného místa. Z Havl. Brodu jsme přes Pelhřimov vlakem dojeli do Tábora, kde na nás čekala dvojice turistů od jiného odboru a po přestupu na další vlak, kterým jsme dojeli do obce Malšice jsme v počtu 10 účastníků absolvovali danou trasu. Z Malšic jsme šli po MTZ do osady Příběnice, která se nachází u břehu řeky Lužnice. Zde jsme se občerstvili v místním penzionku a dále pokračovali po ČTZ podél řeky Lužnice s krásnými výhledy na chatovou oblast po obou březích řeky. Dále na odbočce se jménem Harrachovka jsme odbočili a stále po TZ jsme došli až na novou rozhledu Hýlačka, která byla nově otevřena letošního roku a to 1.8.2015. Rozhledna je moc krásná s nezapomenutelnými výhledy do okolí a na každém schodu je jméno, kdo se přičinil a finančně pomohl na její zrealizování. Z rozhledny jsme se vydali do města Tábor, kde jsme se zastavili na místním náměstí a zde se konali místní Táborské slavnosti. Po prohlídce jsme pokračovali k vodní nádrži Jordán a odtud už k cíli naší cesty a to na vl. nádraží. Zde jsme se rozloučili s dvojicí turistů, kteří odjeli o chvilku dříve a poté jsme se také vydali zpět k domovu.  Trasa se nám moc líbila, počasí nám přálo a byly krásné výhledy nejen z rozhledny, ale i během cesty. Celkem jsme ušli 21 km.     Lada R. Foto zde
 
15. 8. 2015  Vycházka Českým rájem

O půl šesté ráno jsme se sešli na vlakovém nádraží v HB. Zřejmě z obavy z počasí (velké horko, hrozba bouřek) jsme se sešli pouze v počtu 3 lidí (Láďa R., Eva D., Ilona P.). Odjeli jsme vlakem do Turnova. V Turnově jsme se napojili na ČTZ a zamířili na rozhlednu Hlavatice. Tato skalní vyhlídka leží ve výšce 380 m n. m.  Potom, co jsme se potěšili pohledem do kraje, jsme dále pokračovali po hřebenové cestě značené ČTZ na hrad Valdštejn. Zde jsme pouze nakoupili turistické vizitky a podívali jsme se na nádvoří. Stále po ČTZ jsme pokračovali směrem na Hrubou Skálu. Cestou jsme ještě odbočili na Kopicův statek. Tato památka lidové architektury stojí opravdu za shlédnutí. Roubená chalupa z konce 18. století se nachází v krásném klidném prostředí a je pěkně udržovaná. Okolo vede okružní cesta mezi skalami, do kterých Vojtěch Kopic (druhý majitel statku) vytesal plastiky s náměty z české historie. Po té jsme se vrátili na ČTZ a pokračovali po Zlaté stezce Českého ráje, jak je tato cesta často nazývána. Procházeli jsme Skalním městem s početnými vyhlídkovými místy (vyhlídka Na Kapelu, U lvíčka …), na kterých jsme měli možnost potěšit se pohledem na vysoké věžovité útvary skal. Také jsme si prohlédli uměle vytvořený skalní útvar Adamovo lože. Reliéf nechal vytvořit maltézský rytíř František Adam z Valdštejna a má být připomínkou trojice Adamů – Adam první člověk, zakladatele rodu Adama z Valdštejna a Františka Adama. Na zámku Hrubá Skála jsme se pouze občerstvili, protože se začínala stahovat mračna. Proto jsme raději pokračovali po ČTZ k rybníku Vidlák. Cesta vedla hezkým údolím mezi skalami a lesy. Škoda, že jsme si tuto pěknou cestu nemohli více vychutnat. Začínalo hřmět a vypadalo to na bouřku a déšť. Ty nás nakonec opravdu dostihly. Museli jsme se schovat do nízkého lesního porostu. Naštěstí to bylo jenom krátké. V deštěm provoněném vzduchu jsme šli dál k rybníku Vidlák. Ten nás zklamal, koupat se zde nedalo. A tak bez osvěžení těla jsme stoupali do prudkého kopce směr Trosky. Na jeho vrcholu jsme byli odměněni právě pohledem na Trosky. Přes obec Tachov jsme došli  zřícenině hradu a tady jsme si vychutnali vyhlídku z obou částí zříceniny, jak Baby, tak i Panny. Před námi se otevřel pohled do celého kraje. Viděli jsme od nejbližších míst jako Vyskeř, Bezděz, Kozákov, až přes vzdálenější Lužické hory, Ještěd až do Krkonoš. Prohlídku jsme zakončili občerstvením a klesali jsme po MTZ až do obce Borek. Zde jsme si po 22 kilometrech dali zasloužené pivo a plni krásných dojmů jsme odjeli vlakem směr Havlíčkův Brod. Ilona P.  Foto zde

11. července 2015  Český kras 
Ani vstávání v brzkých ranních hodinách, ani počet naplánovaných kilometrů nedokázal všechny případné zájemce odradit. A tak osmičlenná skupinka natěšená na procházku Českým krasem odjela před pátou hodinou směr Praha. Začátek na středověkém královském hradě Karlštejn byl pohádkový. Umocněný představou, že jsme se prošli po stopách Karla IV. Samozřejmě i nezapomenutelné melodie a herecké výkony z českého hudebního filmu Noc na Karlštejně, jsme si zde připomněli. Potom jsme se podél Budňanského potoka vydali k opuštěným vápencovým lomům Velká Amerika, Mexiko, Kanada a Malá Amerika.  Napříč hlubokými většinou listnatými lesy Českého krasu přes Bubovické vodopády jsme došli na Solvayovy lomy, které osiřely v roce 1964 a dnes je zde muzeum těžby a dopravy vápence. Zakončení bylo impozantní, vápencová Svatojánská skalní stěna, vypínající se do výšky 210 metrů nad okolním terénem, byla jednoznačně společně s kostelem Narození sv. Jana Křtitele a jeskyní sv. Ivana ve Svatém Jánu pod Skalou nádherným zakončením. Cestou do Berouna jsme vstřebávali myšlenky na pohádkový Karlštejn, mrazivé pocity z nebezpečné výšky vápencových lomů a výhledy z dominantní Svatojánské skalní stěny. Nádherný slunečný den a azurové nebe určitě zařadí procházku Českým krasem pro nejednoho z nás mezi jeden z nejkrásnějších. Foto zde

 

15. března - Chotěboř 
Na nedělní výšlap 15.3.2015 se nás sešlo na nádraží v HB 18 turistů.Odjeli jsme do Chotěboře,kde se k nám  připojilo
17 místních turistů a společně jsme vyrazili na cestu.Na zámku jsme udělali společné foto a pokračovali parkem až k hrobkám rodu Dobřínských.Potom přes Liboháj(tam byli bledule)Hůrku do Libice n/D.Po občerstvení v místní restauraci
jsme pokračovali po zelené přes Libickou Lhotku kolem Doubravky až ke spálenému mlýnu.Tam jsme se uhnuli doprava a lesem došli přes Koukalky ke sjezdovce u kaple Svaté Anny. Po prohlídce zimního stadionu jsme cestu ukončili na vlakovém nádraží po ujítí cca 15 km.Všem patří dík za hojnou účast. Foto zde  Pepa Vrběcký
 
1. března - Okolo Humpolce
Na nedělní výšlap se nás sešlo v Humpolci 23 turistů. Od vlakového nádraží vycházíme směr Hněvkovice, Vystrkov, Lipovky, Humpolecká hájovna, svatý Václav, kde stávala ves "Dobrá"- jedna z nejstarších na Humpolecku. První zmínka je o ní r. 1233 a zničena byla r. 1421 Uherskými vojsky císaře Zikmunda. Dále pokračujeme za mírného sněžení na Vilémov a odsud k Židovskému hřbitovu, kde čeká správce p. Staněk a seznamuje nás s jeho historií.Pak nás vedou kroky, přes město do restaurace Černý Kůň, kde se v příjemném prostředí dobře bavíme. Výšlap ukončujeme v 17:00 na vlakovém nádraží, po ujitých 13 km trochu promočeni, boty od bláta, ale spokojeni. Dík všem za účast a foto zde Zdeněk Kal.
 
   21. února Jeseníky - Dlouhé stráně
V sobotu v 5.58 nás pět běžkařek + Láďa odjelo rychlíkem do Kolína a přes Zábřeh na Moravě a Šumperk do Koutů nad Desnou. Po tradičním společném fotu před nádražní budovou v Koutech jsme vyrazili k největšímu skiareálu na Moravě a první šestisedačkovou lanovkou v Česku jsme se nechali vyvézt na Medvědí horu v Hrubém Jeseníku. Už po cestě vlakem nás přes okno hřálo sluníčko, ale na vrcholu Medvědí hory to gradovalo. Sáli jsme do sebe atmosféru třpytícího se sněhu, zalidněného svahu, lyžařů, vyhřívajících se na lehátkách u baru U Medvěda a to vše ještě umocněné přenádherným výhledem z rozhledny "U Tetřeví chaty". Ta byla jako první po ruce, když jsme vyjeli lanovkou. Přístup na ni byl volný. No a kolem půl dvanácté jsme nastoupili do stopy na okruh kolem Mravenečníku dlouhý 15 km. První rozcestí neslo název U Tetřeví chaty - úplně mě vyděsil stín z první větrné elektrátny, byly tam celkem tři. Druhé rozcestí se jmenovalo Margareta, pak Pod Homolí no a čekalo nás stoupání na Jezerní a přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně. Začátek stoupání byl docela tragický, lyže nám dost podkluzovaly, celkem asi 4 x některé z nás mazaly. No ale nakonec jsme to vychytaly a Dlouhé stráně daly!
Byl to zážitek, dívat se na tmavou vodní plochu ve tvaru stadionu, která se větrem vlnila jako moře. Stáli jsme na vrcholu hory Dlouhé stráně v nadmořské výšce 1350 m u horní nádrže, vichr nám šlehal do tváří, ale za ty unikátní výhledy na vrcholy Jeseníků - Praděd, Petrovy kameny, Keprník i příkrá údolí, nám ta námaha stála. Byl to super pocit. Abych neunavovala dlouhým povídáním o tomto vodním díle, ale přece jen se neubráním tomu, abych neuvedla pár faktů. Patří k "Sedmi divům Olomouckého kraje", je nejvýkonnější v ČR, má největší spád, jeho plocha je 15,4 ha, největší hloubka 26 m a do provozu bylo uvedeno 20.6. 1996. To se musí prostě vidět! Je jasné, že jsme dali ještě okruh Stadion 2,85 km, který kopíroval tvar vodní nádrže. Odměnou nám bylo bezva svezení v pěkné stopě a dechberoucí pohled na vrchol Pradědu.
Pak už jsme se zas napojili na zpáteční okruh - rozcestí Pod Horní přehradou, U Tetřeví chaty a Mědvědí hora. Lanovka jezdila do 16ti h, ale měli jsme ještě rezervu, na lanovce jsme trochu vytuhli, ale polévka a pivo v baru Lyžař nám dodala zase energii. A vzhledem k tomu, že do odjezdu nám zbýval ještě čas a my jsme museli opustit místa, protože už na nich byla rezervace, zašli jsme ještě do pivnice U Colomba na kávu, grog a pivo. Na nádraží v Koutech jsme si všichni zakoupili jízdenky do Šumperka, protože místní železnice nespadá pod ČD, ale provozuje ji soukromý přepravce. No a v 17.37 už za soumraku jsme odjížděli, v Brodě jsme vystupovali přesně ve 22 h.
Všichni jsme se shodli na tom, že se výlet skutečně vydařil, kochali jsme se přírodou a sluníčkem. Poděkování patří Láďovi, který akci naplánoval a zorganizoval. V nohách jsme měli 20 km. Foto zde  Eva F.
 
15.února Vycházka na Veselý Kopec

Jako vždy při nedělních vycházkám, tak i tuto celkem teplou a slunečnou neděli se sešlo 18 milovníků přírody. Všichni jsme odjeli vláčkem ve 12.08 h do stanice Stružinec (trať HB - Hlinsko). Nic jsme nenechali náhodě a tak raději hned na zastávce jsme se celá skupina vyfotili a poté směle vyrazili směrem k Veselému kopci. Cesta vedla lesem, okrajem jsme míjeli osadu Jasné Pole poblíž rybníka Januš. Pokračovali jsme přes Milesimov po žlutém turistickém značení, odtud to už bylo ke skanzenu Vysočina pouhý 1,5 km. Skanzen lidové architektury na Veselém Kopci byl zavřený, ale nic nám nebránilo si ho projít a prohlédnout. Jen na okraj, otevřen byl r. 1972, od r. 2003 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Soubor lidových staveb tvoří vlastně 3 místa - Veselý Kopec, osada Svobodné Hamry a čtvrť Betlém v Hlinsku. No a co možná ani nevíte, ve skanzenu se natáčely scény k filmům Lotrando a Zubejda, Sedmero krkavců i k seriálu Cirkus Humberto.

Na Veselém Kopci jsme posvačili sedíce na různých lavičkách před dřevěnými domky a pak se vydali po zelené značce směrem do Hlinska. Cesta vedla přes Královu pilu - vodní pila středověkého původu, která spolu s mlýnem pracovala až do roku 1945. Pokračovali jsme po silnici kolem Stanského mlýna přes vesničku Stan do Vítanova. Tady jsem 2x přešli přes řeku Chrudimku - samozřejmě po mostech a bez dalších zastávek jsme mířili k Hlinsku. Vpravo jsme míjeli sjezdovku, krásně svítilo sluníčko a nejeden z nás záviděl těm lyžařům na svahu. Nicméně jsme pokračovali dále po svých a měli jsme ještě čas zajít do "Betléma" v Hlinsku a v místní stylové hospůdce U Huberta si dát pivečko Rampušáka, byli i tací, co zvládli ovárek.

No a nezbývalo, než se vydat na nádraží a počkat na dost zaplněný motoráček, který nás už za tmy bezpečně dopravil do Brodu. Trošku unaveni, někdo s mokrými botami, ale jinak snad pohodově našlapanými 14ti kilometry jsme se rozloučili. Foto zde  Díky všem za účast. Eva Fürstová
 
7.února - Dymáčkův pochod
V sobotu v rámci Dymáčkova  pochodu jsme se sešli společně s pěšími turisty a odjeli jsme do Ždírce nad Doubravou. Z cyklistů nás bylo 5. Ze Ždírce jsme šli přes Krucemburk do Štířího Dolu na výborné koláčky s kávou. Po občerstvení jsme šli po druhé straně rybníku Řeka do Starého Ranska a přes Nové Ransko a podél Doubravy jsme došli do Sobiňova, kde jsme se poté zaregistrovali. Po zaregistrování jsme se občerstvili s výbornou držkovou polévkou. Času jsme měli dost a, tak jsme vydali ještě pokračovat do Bílku, kde jsme so prohlédli místní kapličku a zde naše cesta končila.   Celkem jsme nachodili 21 km.  Lada R.Foto zde
 
1.února - Okolo Kristiánky u Světlé

Ze Světelského nádraží vycházíme v počtu 23 turistů směr Bohušice. Kolem hájovny u Paštiku vcházíme do lesu zvané Lány. Za krásného slunečného počasí se lesními cestami dostáváme k vodní nádrži Kristiánka. Opouštíme Lány, vydáváme se přes obec Žebrákov na Žebrákovský kopec. Díky příznivému počasí je pěkný výhled do kraje. Pokračujeme kolem sjezdovky na Kadlečáku zpět do Světlé na vlakové nádraží .Délka trasy 13km. Vycházku připravila a vedla Marcela M. Foto zde

31.ledna - Nové Město na M.
V počtu 3 lyžařů jsme se sešli na vl. nádraží, abychom odjeli do N. Města na běžky. První překvapení bylo hned na odjezdové informační ceduli, že vlak, kterým jedeme má 25 min. zpoždění. Odjeli jsme, ale jenom do Žďáru, kde na nás vlak na N. Město nepočkal a, tak jsme se vydali na běžky přímo ze Žďáru. Prošli jsme městem až k přehradě, kde už jsme nasadili běžky a pokračovali ve stopě. Ze začátku byla upravená, ale později jsme si museli prošlápnout vlastní až do Skleného. Trasu jsme tedy jeli:  Žďár-Plíčky-Lhotka-Sklené-Tři Studně-Vlachovice a Nové Město.   Počasí bylo hezké s dalekými výhledy, ale později před odjezdem vlaku se zatáhlo a začalo sněžit.  Celkem jsme najeli cca.22 km. a 16 hod. jsme se trochu unaveni vrátili opět vlakem domů.   Lada R. Foto zde
 
18. ledna - Vrchol Peperek, nedělní vycházka
V 11.40 jsme v počtu 24 turistů vyjeli vlakem do zasněžených Hamrů u Žďáru nad Sázavou. První zastávka byla u Mamuta, jednoho z prvních děl ak.sochaře Olšiaka. Druhá byla u Rozštípené skály, kterou jsme prošli k technické památce Šlakhamr. Minuli jsme Ranč u lenocha s velkým totemem a vystoupali "Až na konec světa" se strážní  budkou s myslivcem. Při pěkné viditelnosti bychom odsud mohli uvidět část  krásné Vysočiny s vrchem Rosička. Pohádkově zasněženým lesem jsme se dostali ke skalce Peperek a lesní  silnicí  jsme sešli do obce Velká Losenice. Další zastávka byla u  domu předků K.H. Borovského a u kostelíka s kostnicí. Po žluté tur.značce jsme došli k Pořežínskému mlýnu a po přejití Losenického potoka lesem do obce Nové Dvory. Na zastávce Nížkov jsme zjistili na krokoměru 14 km. Bylo to hezky prožité nedělní odpoledne. Připravila a zapsala Milada K.  Foto zde
 
15. ledna - BOWLING
  Na první / možná i poslední/ koulení přišlo opět pouze 5 hráčů. K nim potom přibyli 3 diváci a později ke stolu několik účastníků výpravy na Šumavu . Také se tam objevil Honza s nabídkou badminktonu.   Jarda R
 
4. ledna - Kysibelská alej, nedělní vycházka 

  V neděli jsme se kolem 8. 30 hod. sešli v počtu 14 účastníků na vl. nádraží. Ve Světlé se k nám do 15 účastníků přidala Marcela a odjeli jsme nikoliv do Leštiny, ale do Nové Vsi u Leštiny. Ze zastávky jsme šli lehce zasněženou krajinou směr G. Jeníkov a poté jsme zabočili po zpevněné cestě k Mariánské studánce. Odtud po MTZ jsme šli přes osadu Okrouhlík do Chrtníče a dále na rozcestí Kisibelské aleje. Odtud přes Lubno po ŽTZ do Bačkova, kde jsme se na autobusové zastávce z vlastních zásob občerstvili. Dále jsme pokračovali přes Zboží do údolí Zbožského potoka, kudy jsme se dostali k Vlčkovu mlýnu. Odtud jsme šli dále po značce a přes obec Josefodol jsme došli po 21 km. do  Světlé, kam jsme došli s časovým předstihem a odjeli nejbližším vlakem zpět.  Lada R. , foto zde